AUSTRALSKÉ VÁNOCE

 

Barbara Semenov

 

 

 

Australské Vánoce jsou hodně jiné. Musíte si představit, že je 24. června. Tedy léto už v plném proudu. Slunce, modrá obloha, všechno v květu, kolem třiceti stupňů. A to je pak těžké péct vánočku a smažit kapra, který navíc není u protinožců příliš poživatelnou rybou. Samozřejmě, že my krajané dodržujeme pečlivě české vánoční tradice - horko nehorko. Ale Australané neznají náš typický, klasický Štědrý večer u vánočního stolu a rozsvíceného stromku.

V předvečer Štědrého dne, tedy čtyřiadvacátého prosince, zasedají australské rodiny na trávnících velkých parků a s rozžehnutými svíčkami zpívají vánoční písně. Této tradici se říká Carols by Candlelight a na největším z těchto shromáždění pod Arts Centrem v Melbourne se odehraje letos již po sedmdesáté osmé velkolepý dobročinný koncert hvězd vysílaný v přímém televizním přenosu po celé Austrálii.

Vánoční slavení nastává až 25. prosince na Christmas Day, kdy děti ráno rozbalují dárky (čemuž našinec odchovaný kouzlem a tajuplností vánoční noci nemůže dost dobře přijít na chuť). Mladí vyráží se šampaňským na pláž k moři, často k plavkám obléknou čapku Santa Clause. Rodiny se schází odpoledne k vánočnímu hodování, které se protáhne až do pozdního večera. Nechybí nezbytná australská grilovačka všeho mořského, zejména garnátů a krevet – tedy shrimps and prawns. V domácnostech anglosaských starousedlíků se na stůl mnohdy předkládá dle anglického zvyku pečený krocan, šunka a švestkový puding v zapálené brandy.

Ale i tato tradice jakoby si v ten den stýskala po idyle zasněžené krajiny, saní, tepla z krbu a zimní pohádce, kterou znají Australané, pokud se nevypraví na opačnou polokouli, jen z filmů, knih a vyprávění. Není divu, že texty některých koled a přání si museli místní trochu přizpůsobit - do saní zapřahují místo sobů klokany anebo ještě lépe, místo saní vybaví Santa Clause oblečeného v šortkách raději surfovacím prknem.

Svatému Štěpánu se tu říká Boxing Day, dle historického anglického zvyku podarování chudých krabičkami se zbytky vánočních dobrot. Takže něco jako štěpánská koleda. Moderní Boxing day se tu ale nese spíš v tradici dnes již slavného jachtařského závodu Sydney – Hobart, který zde poprvé odstartoval v roce 1945. A tak, zatímco v Česku se rodiny scházejí na štěpánské huse či kachně, míří obyvatelé Sydney do přístavu, odkud vyráží obří sportovní jachty z celého světa, aby překonaly vzdálenost 630 námořních mil – asi 1 170 kilometrů). Nejsou to jachty ledajaké, musí projít stejně tak jako jejich posádky přísnou kvalifikací, protože Bassův průliv představuje něco jako námořnický očistec.

Zbytek národa usedá ten den u televize, kde místo pohádek s napětím sleduje dramatickou plavbu v silných mořských proudech a vichru, který zvedá až patnáctimetrové vlny. K velkým bouřím zde dochází i v letním vánočním období. Před osmnácti lety měla bouře na svědomí potopení pěti lodí, ze 155 jich dokončilo závod jen 44 a šest jachtařů přišlo tehdy o život. Rekordní čas přeplutí moře ze Sydney do tasmánského Hobartu v roce 2012 je 1 den, 18 hodin, 23 minut a 12 vteřin,- uvidíme, zda se letos podaří jej překonat.

I poslední den v roce tráví pak Australané opačně než Češi – opět na moři. Na sjezdovky tu dojde až v zimním červenci.

 

 

 


Hlavní stránka  |  Čísla časopisu  |  Sponsoři  |  Napište nám  |  Fórum čtenářů  |  Zajímavé odkazy  |  Zajímavé čtení  |  Fotogalerie